Pád ekologické modly: větrné elektrárny vyvolávají změnu klimatu
Větrné turbíny totiž v noci, kdy se vzduch blízko u povrchu ochladí, promíchávají studený vzduch s teplejším, upozorňuje studie zveřejněná v časopise Nature. Vzhledem k obrovským počtům turbín v některých oblastech tak vznikají tepelné ostrovy. Za posledních deset let se v takových oblastech zvýšila teplota až o jeden stupeň Celsia. Ačkoli se to nemusí jevit jako dramatická změna, ovlivňuje to formování srážkových mraků a vzdušných proudů, a tedy i změnu v přísunu vláhy do určité oblasti. Další dopady na vegetaci a živočichy jsou nasnadě. Kritici z řad ochránců přírody již dříve upozorňovali na škody, které turbíny způsobují ptákům a netopýrům. Ale ty nebylo tolik slyšet, jako kampaň bojovníků proti klimatickým změnám v čele s Alem Gorem, pro něž byly podle serveru Infowars větrné turbíny modlou.
Větrné turbíny rostou rychlým tempem Turbíny se přitom budují se značnou rychlostí dál v různých koutech světa. Například v Číně staví 36 turbín denně. Tým vedený profesorem Liming Zhouem z Newyorské univerzity proto varuje, že by se dopady vyvolané budování turbín neměly podceňovat, jakkoli k ovlivňování klimatu dochází především v noci, a přes den není vliv tak výrazný.
Zhouův tým využil data z meteorologické družice Terra a analyzoval data z let 2003 až 2011. O negativních důsledcích pro životní prostředí mluvila i studie norské vlády na přelomu století, která čerpala ze zkušeností sousedního Dánska. V pětimiliónovém království měli v roce 2002 v provozu na 6000 turbín, které pokrývaly 19 % spotřeby (V ČR pokrývají větrné elektrárny 0,3 %). Ovšem vzhledem k výkyvům produkce závislé na síle větru si nemohli dovolit zavřít jedinou ze stávajících konvenčních elektráren a výkyvy způsobovaly problémy v síti. Norská zpráva zmiňuje také vysoké provozní náklady elektráren. List Daily Telegraph k tomu dodává, že v Británii klesly v některých lokalitách v blízkosti větrných farem ceny nemovitostí natolik, že se staly neprodejnými a vlastníci je opustili.
Komentáře
Přehled komentářů
jedno je ale jisté. Významný zásah do krajinného rázu, vliv na ptactvo a ostatní živočichy, prodej nemovitostí. S tímto problémem se již potkávají i obyvatelé v našich vesnicích, kde větrníky stojí v menší vzdálenosti od nemovitostí než jeden kilometr. Tento problém je hlavně v obcích kolem Krušných hor. Co se týká vlivu na obyvatelstvo, každý kdo má zájem si to může zjistit dotazem v místě kde VTE stojí. Pokud jsem toto zjišťoval např. v obci Malá Víska, tak než bych se rozepisoval, tak kopíruju zprávu ze skutečného stavu , jak si občané z této vesnice stěžují a uvádí svoje zkušenosti při veřejném projednávání k výstavbě VTE v jiné lokalitě.
Nová Víska má nejbližší věže cca 900m, Volyně asi 1500m. Hluk je v Nové Vísce, za určitých podmínek (roční období, směr větru) takový, že její obyvatelé někdy i týden nespí a budí se s bolestmi hlavy. Ve Volyni se hluk projevuje především v ranních a večerních časech, kdy tvoří asi 2-3 hodinová pásma kdy vítr v osadě utichá ale přes náhorní planinu kde je VF umístěna ještě fouká pořád čerstvý, v té chvíli je slyšet mocný hukot doprovázený v cyklech hlučnými rázy v době kdy se více VTE dostane do fáze stejného natočení rotorů jejichž listy tak procházejí kolem tubusu VTE ve stejném čase. Tato situace trvá někdy i přes celou noc.
Myslíte, že to někoho mimo místních zajímá? Ani náhodou. Není dokonce možné donutit Krajskou hygienickou stanici (KHS) aby na místě provedla faktické a reprezentativní měření hluku, jenž by zahrnovala specifika ročních období, rázu počasí a směry větrů. KHS to odmítá s tím, že jí to zákon nepřikazuje ačkoliv má ve svých stanovách ochranu obyvatelstva a jeho zdraví.
Kdo nevěří, ať tam běží. Já jsem tam byl.
Nedá se věřit všemu,
(Urban, 4. 5. 2012 19:16)