Právní posouzení smluv s firmami Eldaco s.r.o. a Synergion Mladkov, a.s.
Obecně k obsahu smluv:
a) spol. ELDACO s.r.o. ( dále jen Eldaco)
Podle této smlouvy Eldaco jako „developer“ hodlá připravit a případně realizovat stavbu dvou větrných elektráren, s umístěním do lokality Kostelní vrch. Účelem smlouvy je zajistit vzájemnou spolupráci obou smluvních stran při přípravě i realizaci této stavby a při jejím provozování, a to na základě oboustranné výhodnosti. Ve smlouvě jsou blíže popsány závazky účastníků smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to 20 let po uvedení větrných elektráren do provozu, smlouva nenabude platnosti, nedojde-li k zahájení stavby do šesti roků od nabytí účinnosti smlouvy, tj. do 3.3.2012, neboť smlouva byla uzavřena 3.3.2006. Za poskytnutí spolupráce při realizaci záměru byla sjednána ve prospěch obce Mladkov odměna, jejíž splatnost se váže na kolaudaci obou větrných elektráren. Dodatkem č. 1 se smluvní strany dohodly na zřízení provozní zóny, upravení otázky právního nástupnictví a na úpravě odměny. Dodatkem č. 2 byla upravena spolupráce a kooperace se společností VTE Vlčkovice s.r.o., včetně úpravy ujednání o odměně obce. Tento dodatek měl nabýt platnosti a účinnosti dnem, kdy VTE Vlčkovice převede na developera ( Eldaco ) právně účinným způsobem práva umožňující developerovi využití kapacity distribuční soustavy ČEZ Distribuce, a.s. v rozsahu 2 MW.
Podle sdělení klienta dosud nedošlo k zahájení výstavby větrných elektráren. Není zřejmé, zda-li VTE Vlčkovice převedla na Eldaco práva k využití distribuční soustavy.
b) spol. SYNERGION Mladkov, a.s.( dále jen Synergion)
I v této smlouvě smluvní strany deklarují společný zájem, aby v katastru obce, případně na pozemcích, které jsou ve správě obce, byla ze strany Synergionu realizována stavba větrných elektráren, a to v lokalitě s místním názvem Hraniční vrch a přilehlém okolí. Obec Mladkov deklaruje svůj souhlas s umístěním stavby větrných elektráren v katastru obce Mladkov (i jakožto vlastník dotčených pozemků), souhlas se zřízením věcného břemene v katastru nemovitostí umožňující výstavbu přípojky a infrastruktury, i součinnost při udělení všech souhlasů, které budou třeba při všech správních a jiných řízeních, „z titulu obce jako samosprávného celku i obce jako vlastníka dotčených pozemků a komunikací“. Synergion se zavázal nejpozději do 30.4.2008 poskytnout obci zálohu na odměnu ve výši 1.000.000,-Kč, tato záloha je zálohou nevratnou, a to i v případě, že se Synergionu nepodaří realizovat výstavbu větrné elektrárny. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, která počíná dnem podpisu smlouvy a končí dnem poté, co bude poslední větrná elektrárna trvale odstavena z řádného provozu.
Úvodem nutno zdůraznit, že písemný projev vůle a tudíž obsah závazků – zejména obce Mladkov – je vymezen velice nejasně a neurčitě, což v konečném důsledku může vést k pochybnostem o platnosti takových ujednání a závazků, případně k úvahám o absolutní neplatnosti smluv jako celku. Navíc mnohé závazky jsou ve vztahu vůči obci vymezeny tak, že jsou v rozporu se zákonem, neboť se dotýkají rozhodovací činnosti obce v rámci tzv. přenesené působnosti, na jejímž výkonu se obec nemůže s druhým soukromoprávním subjektem předem domluvit. Platí, že absolutně neplatným je i právní úkon, který odporuje zákonu nebo jej obchází. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Právní úkon je projev vůle, který vede ke vzniku, změně či zániků práv a povinností, tj. obsahu smlouvy. Smlouva o spolupráci není jako smluvní typ obsažena v občanském ani obchodním zákoníku. Tato skutečnost však nezpůsobuje neplatnost smlouvy, neboť jde o tzv. smlouvu nepojmenovanou a její posouzení se řídí obecnými ustanoveními obchodního a občanského zákoníku o právních úkonech a závazkovém právu.
Obchodním zákoníkem (konkrétně jeho třetí částí) se řídí závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. O tento případ jde v případě smluv, uzavřených obcí se shora vyjmenovanými subjekty. Nelze-li některé vztahy řešit podle obchodního zákoníku, řeší se podle předpisů práva občanského.
Před tím, než bude posouzeno dodržení postupu při schvalování smluv podle zákona o obcích, je nutné se zabývat tím, zda-li jsou smlouvy vůbec platné a vyvolávají tudíž právní účinky. S ohledem na shora naznačenou a níže rozvedenou argumentaci nelze vyloučit, že v případě posuzování platnosti a závaznosti smluv ze strany soudu (jakožto jediné k tomu povolané autority) bude z jeho strany dovozeno, že smlouvy jsou absolutně neplatné, a to případně i jako celek a nevyvolávají proto žádné právní účinky. Absolutní neplatnost by mohl dovodit ze dvou následujících skutečností:
- neurčitě popsaný předmět smlouvy, zejména nedostatečná lokalizace výstavby větrné elektrárny
- rozpor obsahu závazků obce Mladkov se zákonem.
Neurčitost lokalizace výstavby:
V případě Eldaca je umístění elektráren vymezeno do lokality „Kostelní vrch“, v případě Synergionu do lokality s „místním názvem Hraniční vrch a přilehlé okolí“, v pozemkovém katastru obce Mladkov, z nichž některé mohou být v území “pod správou obce“. S ohledem na základní účel smluv, kterým je vymezení spolupráce na výstavbě a provozu větrných elektráren, mělo být zcela jednoznačně vymezeno, kde konkrétně se větrné elektrárny budou nacházet, aby se smluvní strany vůbec navzájem mohly dovolávat sjednané součinnosti a spolupráce při realizaci výstavby a provozu stavby. Lokalita je však vymezena v obou případech velice neurčitě a může způsobit neplatnost smlouvy jako celku a tudíž nevymahatelnost práv a povinností z ní vyplývajících. Nelze vyloučit, že za situace, kdy v případě eventuelního sporu jedna ze stran namítne uvedenou neurčitost, soud se s touto námitku ztotožní, neurčitost a z ní vyplývající neplatnost smlouvy však může dovodit i bez toho, aniž by to jedna ze stran namítla, tedy tzv. „z moci úřední“. Nelze rozhodně vyloučit, že zejména ve vztahu k posouzení platnosti sjednaných závazků obce Mladkov soud uzavře, že uvedená smlouva neobsahuje vynutitelná práva vůči obci, ale je spíše určitou obecnou deklarací obce, obsahující obecný zájem o výstavbu elektráren v lokalitě, která je prozatím vymezena spíše obecně s tím, že o dalších podrobnostech této výstavby budou ještě v budoucnu vedena další jednání, která obsah konkrétních závazků a povinností na zákonem požadovanou míru upřesní a ujasní.
Rozpor závazků obce Mladkov se zákonem:
Podle zák. č. 128/2000 Sb. ( zákon o obcích) je obec veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec vykonává činnost buď v rámci samostatné působnosti nebo v rámci přenesené působnosti. V rámci samostatné působnosti obec spravuje své záležitosti samostatně, když státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem. Naopak státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost. Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou svěřeny krajům či pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce. Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, o kterých zejména rozhoduje zastupitelstvo či rada obce. Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí zákonem a též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona. Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí zákonem a jinými právními předpisy, usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů.
V rámci smluvních ujednání se obec Mladkov zavázala k dodržení určitých postupů, když některé spadají do samostatné působnosti obce a některé spadají do přenesené působnosti obce. O samostatnou působnost obce se jedná především v případě závazků, které vyplývají z toho, že obec je vlastníkem určitých nemovitostí, které mohou být výstavbou či provozem větrných elektráren dotčeny. V této souvislosti lze uzavřít, že z obsahu smlouvy lze dovodit, že obec jakožto vlastník stavbou dotčených pozemků vyjadřuje tímto souhlas s výstavbou větrných elektráren v určité lokalitě a zavazuje se v rámci procesu územního a stavebního řízení nijak nekomplikovat svým nesouhlasným stanoviskem realizaci účelu smlouvy. Takové ujednání však může být shledáno neplatné nejen z důvodu neurčitě vymezené lokality výstavby, nýbrž i z toho důvodu, že je neplatná taková dohoda, kterou se účastník občansko-právních vztahů vzdává svých práv, která v budoucnu teprve mohou vzniknout. Lze tedy vyslovit i pochybnost o platnosti závazku, dle kterého se obec zavázala do budoucna souhlasit s výstavbou větrných elektráren, když podle obsahu smluv ani není zřejmé, v jakém časovém horizontu bude výstavba realizována. Teprve v budoucnu samozřejmě mohou vyvstat oprávněné důvody, ze kterých nemusí obec Mladkov souhlasit s výstavbou větrných elektráren na určitém konkrétním místě a nelze jí do budoucna upírat právo tyto své námitky případně i právně účinným způsobem uplatnit v územním, stavebním řízení či jiném obdobném řízení.
Obec se zároveň zavázala k činnostem, které spadají do tzv. přenesené působnosti výkonu státní správy. Jde zejména o závazky, kdy se obec zavázala na výstavbě větrných elektráren „spolupracovat“ jako obecní úřad, tj. na úseku kompetencí a pravomocí, svěřených jí zejména zákonem č. 183/2006 Sb., ( zákon o územním plánování a stavebním řádu – viz zejména ust. § 5 odst.2 a 13 odst. 1,4 zákona). Jak již bylo shora konstatováno, v tomto případě jde o výkon státí správy, svěřené na základě zákona orgánům obce. V tomto případě tedy nespravuje obec své „samostatné“ záležitosti, nýbrž vykonává státní správu. V rámci této přenesené působnosti není příslušný orgán obce (zejména úřad územního plánování a stavební úřad) povinen jakkoliv respektovat rozhodnutí zastupitelstva, učiněné v rámci samostatné působnosti, natož pak přihlížet k obsahu závazků, které si obec ujednala s jiným soukromoprávním subjektem. V rámci přenesené působnosti je příslušný orgán obce povinen se pouze řídit právními předpisy, tuto působnost upravující, v daném případě je tedy postupovat zejména v souladu s obsahem zákona č. 183/2006 Sb, o územním plánování a stavebním řádu. Obec je povinna dbát o to, aby byly dodrženy v rámci územního plánování a činnosti na úseku stavebního řádu veškeré zákonné procesy, které z tohoto uceleného právního předpisu vyplývají a není oprávněn se o nich jakkoliv odchýlit. Platí ústavněprávní zásada, že státní moc ( tj. státní správu) lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Je tedy možné, že soud shledá jako rozporné se zákonem takové ujednání, kterým se orgán obce zavazuje vykonat svoji činnost v rámci své přenesené působnosti, než jak vyplývá z právních předpisů, které takovou přenesenou působnost upravují. Orgán obce předem nemůže vědět, že např. na úseku územního plánování či stavebního řádu vydá v rámci výkonu přenesené působnosti státní správy rozhodnutí, kterým umožní výstavbu či užívání stavby větrných elektráren, pokud neměl v okamžiku uzavření smluv o spolupráci k dispozici projektovou dokumentaci závaznou pro územní či stavební řízení apod.
Dodržení postupu podle zákona o obcích Jak již bylo shora naznačeno, dodržení postupu předvídaného zákonem o obcích bude v případném sporu relevantní pouze v případě, kdy soud uzavře, že smluvní strany vůbec uzavřely platnou smlouvu o spolupráci, když v předchozích odstavcích jsou uvedeny důvody, ze kterých by bylo možné absolutní neplatnost smluv dovodit. Přesto nutno zdůraznit, že dle §41 odst.2 zákona o obcích platí, že právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce (popřípadě rady obce), jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné. Podle § 85 zákona o obcích rozhoduje zastupitelstvo i o v tomto ustanovení vyjmenovaných majetkoprávních úkonech. Je vůbec otázkou, zda-li k uzavření smluv o spolupráci bylo nutné schválení zastupitelstva, které je mj. potřeba v případě nabytí a převodu nemovitých věcí a vzdání se práva. Smlouvy o spolupráci řeší totiž otázku nabytí a převodu nemovitostí pouze zcela okrajově a neurčitě, když lze vůbec pochybovat o tom, že se smluvní strany ve smlouvě dohodly na převodu nějakých konkrétních nemovitostí. Dalším důvodem pro nutnost vyslovení souhlasu zastupitelstva je vzdání se práva, které by snad bylo možné dovodit v tom, že se obec Mladkov zavázala souhlasit s určitým konkrétním způsobem využití konkrétních pozemků, případně se zavázala ke svým pozemkům zřídit věcné břemeno, umožňující výstavbu přípojky či infrastruktury.
Samotná doložka o předchozím schválení úkonu zastupitelstvem není podmínkou platnosti konkrétního úkonu, pouze deklaratorně osvědčuje splnění zákonem o obcích splněných podmínek. Pro platnost právního úkonu je tedy rozhodující, zda-li předchozí souhlas zastupitelstva s právním úkonem obce byl udělen či nikoliv. V případě Smlouvy o spolupráci se spol. Eldaco nebyla žádná doložka předložena, pouze u dodatku č. 2 je u podpisu starosty uveden odkaz na konkrétní usnesení, kterým je zřejmě myšleno usnesení zastupitelstva o schválení právního úkonu obce. V případě Smlouvy o spolupráci se spol. Synergion je sice doložka o schválení zastupitelstvem přiložena, avšak z výpisu hlasování zastupitelstva vyplývá, že zastupitelstvo schválilo smlouvu o spolupráci obce se spol. VTE Synergion a.s., což je nepochybně společnost odlišná od společnosti SYNERGION Mladkov, a.s.. Z této listiny tedy vyplývá, že zastupitelstvo udělilo předchozí souhlas s uzavřením smlouvy o spolupráci s jinou společností, než s jakou nakonec byla smlouva uzavřena a proto lze vyslovit pochybnost o tom, že předchozí souhlas s právním úkonem obce byl ze strany zastupitelstva vůbec udělen, případně jaké podmínky spolupráce vůbec zastupitelstvo obce odsouhlasilo.
V případě, že by byla jakkoliv zpochybněna platnost a účinnost smluv o spolupráci a následně by byla opravdu dovozena jejich neplatnost, platí, že smluvní strany si jsou povinny vrátit poskytnuté plnění dle tohoto neplatného právního úkonu. V případě spol. Eldaco zřejmě obec žádnou zálohu na odměnu neobdržela.
V případě spol. Synergion by obec Mladkov měla na výzvu společnosti SYNERGION Mladkov vrátit již poskytnutou zálohu na odměnu ve výši 1.000.000,-Kč. Obec Mladkov se však proti tomuto požadavku může bránit tím, že tato záloha měla být nevratná pro případ, kdy se Synergionu nepodaří realizovat výstavbu větrných elektráren. Avšak v případě, kdy bude dovozena neplatnost smlouvy o spolupráci jako celku, bude neplatné i ujednání o tom, že záloha na odměnu je nevratná a na straně obce Mladkov vznikne bezdůvodné obohacení.
Možnost jednostranné výpovědi žádná ze smluv neupravuje. Obě smlouvy jsou uzavřeny na dobu určitou, i když s ohledem na neurčité vymezení této doby lze též vyslovit pochybnosti o tom, zda-li je i toto ujednání vůbec platné. V případě smlouvy s Eldacem se proto lze odvolat na ustanovení, dle kterého smlouva nenabude platnosti, pokud nedojde k zahájení stavby do šesti roků o nabytí účinnosti smlouvy. Pro obě smlouvy samozřejmě zároveň platí, že smluvní strana může odstoupit v případě podstatného porušení smluvních povinností, v případě nepodstatného porušení smluvních závazků vzniká nárok na odstoupení od smlouvy pouze v případě, kdy druhá smluvní strana nesplní svoji povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Podle obchodního zákoníku může též od smlouvy odstoupit strana dotčená zmařením účelu smlouvy v případě, kdy se po uzavření smlouvy zmaří její základní účel, který v ní byl výslovně vyjádřen, v důsledku podstatné změny okolností, za nichž byla smlouva uzavřena. V tomto případě však musí strana, která od smlouvy odstoupila, nahradit druhé straně škodu, která odstoupením od smlouvy vznikne.
Závěrem nutno upozornit na sjednanou povinnost obce vůči spol. Eldaco, dle které se zavázala, že všechny aktivity v oboru větrné energetiky bude vyvíjet výhradně jen s developerem ( tj. spol. Eldaco), případně s jeho právním nástupcem. Je proto otázkou, zda-li by nebylo možné dovodit možné porušení tohoto ustanovení, pokud následně obec Mladkov navázala spolupráci se spol. Synergion.
Se shora uvedených důvodů je zřejmé, že s ohledem na velice neurčitý obsah smluv o spolupráci, u nichž může být dokonce shledán rozpor se zákonem, je situace smluvních stran velice nejasná a nejistá. V případě vzniku soudního sporu totiž může být platnost smluv zpochybněna, a to jak v rozsahu jednotlivých konkrétních závazků, tak i smluv jako celku. Z těchto důvodů lze každopádně pro případ, že bude ze strany obce Mladkov vůle se z uzavřených smluv vyvázat, doporučit, aby ze strany obce Mladkov byly veškeré vztahy ze smluv vypořádány na základě vzájemné dohody a oboustranného konsensu, když by se tím předešlo možným rizikům vyplývajícím z případných soudních sporů a právní nejistoty s tím spojené. Eventuální rizika pak by spočívala zejména v otázce, zda by v případě, kdyby soud shledal i přes vše shora uvedené posuzované smlouvy jako platné, nemohli smluvní partneři požadovat po obci Mladkov nárok na náhradu škody za nedodržení uzavřených smluv. Přestože takový postup soudu bychom spíše neočekávali, nelze jej jednoznačně vyloučit, neboť jak již zaznělo, rozhodující pro případ soudního sporu bude to, jak otázku platnosti či neplatnosti uzavřených smluv a závazků z nich vyplývajících, posoudí soud.