Chceme čisté ovzduší, ale...
V pondělí 7. února mne v senátní kanceláři v Ústí nad Orlicí navštívili pánové Jandejsek a Čada z obce Studené. Oběma, ale nejenom jim, leží na srdci výstavba, či přesněji zastavení výstavby větrných elektráren v této oblasti.
Lze souhlasit s tím, že umístění takovéto někdy až stopadesátimetrové stavby v blízkosti obydlených území je nevhodné. Jako bývalý krajský radní pro životní prostředí, který měl tuto problematiku ve své gesci, mohu říci, že pro tento případ existuje řada možných zákonných kroků, kterými lze proti tomu úspěšně bojovat.
Třeba právě ve Studeném uspořádali ke stavbě VTE na jejich katastru referendum a stavět se nebude. Je to rozhodnutí místních, a to nelze jinak než respektovat.
Nepřikláním se však k té variantě, která ode mne byla tak trochu očekávána, že větrné elektrárny jsou všeobecně špatnou alternativou a že tuto cestu jako zdroj energie odsoudím. Neudělám to z prostého důvodu, na každou věc lze nahlížet z různého úhlu a každý náš pohled nás dovede k jinému závěru. Často pak nad původně i rozumnými návrhy se začnou vznášet silně emotivní a mnohdy ničím nepodložené domněnky, které jsou uváděny jako jediná pravda. Nejsem ten, co by něco takového hlásal, a hlásat to nebudu. Je potřeba zvažovat pro a proti nad každým konkrétním návrhem, nedělat předčasné závěry a neodsuzovat i dobré věci jenom proto, že se mi to nelíbí.
Jako každá jiná stavba i větrná elektrárna podléhá projednání v územním a stavebním řízení. Navíc VTE jsou pod dohledem systému EIA, což znamená, že je zkoumán vliv stavby na životní prostředí. K výstavbě se nejdříve vyjadřují zástupci obce a až poté je s budoucím investorem uzavíraná smlouva. Ke všem záležitostem se mohou občané vyjádřit. Zastupitelstva jsou veřejná, každý občan má právo navrhnout změnu usnesení, má své zastupitele, na které se může obrátit. Proto tak trochu nechápu, jak se stalo, když doposud vše postupovalo bez připomínek, smlouva je již hotová a v klidu probíhá jednání v EIA,... že to najednou vadí všem.
Je to takové typicky české a vlastně i lidské - chceme, ale nechceme. Chceme čisté ovzduší, ale nejsme ochotni přijmout, ani jen koutkem oka, pohled na „větrník“, kazilo by to přece dosavadní ráz krajiny. Přitom léta tolerujeme těžbu a spalování uhlí, automobilovou dopravu a zplodiny z ní, vedení vysokého napětí, telekomunikační věže... A tak by se dalo dlouho pokračovat. Bohužel toto všechno moderní doba a globalizace, říkejme tomu jakkoliv, přináší.
Veškeré naše pohodlí s sebou nese nějaké následky. Přiznejme si. Co jsme ochotni sobě a svým blízkým doopravdy odepřít? Vzdejme se tedy společně všech výdobytků civilizace, nebudeme pak potřebovat elektřinu a ani výrobny této energie, včetně těch obnovitelných.
Alternativní zdroje energie jsou do budoucna nevyhnutelné, sám mám zkušenosti s výstavbou bioplynové stanice, u které se taky zpočátku „všeobecně“ tvrdilo, jak to je špatně, že to bude v okolí zapáchat... Opak je pravdou, bioplyn je jímán a dále využíván k výrobě tepla a okolní ovzduší je na tom mnohem lépe než při skladování kejdy v otevřených nádržích. Solární panely, pod nimiž mizí kvalitní zemědělská půda, jsou pro mě osobně mnohem větší problém než „větrníky“. Větrné elektrárny jsou a nejspíš i budou pro někoho nutným zlem, ale stále to je obnovitelný zdroj tolik potřebné energie. Oproti tepelným a jaderným elektrárnám jsou určitě víc vidět, ale rozhodně nečiní tak nevratné škody. Navíc jsou to stavby dočasné!
Výše jmenovaným panem Čadou mi bylo připomenuto moje volební heslo „Krajinu v srdci, půdu v dlaních“, které oslovilo mnoho lidí, a ti mi i kvůli němu dali svůj hlas. Řekl, že tito lidé asi budou zklamáni mým postojem. Může to tak být. Krajinu v srdci mám stále, jako mnoho z vás. Sami si jistě vybavíte krajinu svého mládí. Dnes ji skutečně nalezneme většinou už jenom ve svém srdci. Chápu proto a rozumím těm, kteří ten svůj kousek rodné hroudy mají natolik rádi, že jsou ochotni si pevně stát za svým a svůj pohled na svět tvrdě prosazovat. Jsou však oblasti v České republice, na kterých celá staletí stojí celé energetické zásobování země a přitom mají jistě také nárok na hezký výhled z okna, na nadechnutí se svěžího a hlavně čistého vzduchu.
Kdysi někdo řekl: „Moje geny jsou tou nejdůležitější věcí na světě a jejich přežití ospravedlňuje tvou frustraci, utrpení i smrt.“ Je v tom vše a kolem toho se točí i „větrníky“.
(zdroj: http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/chceme-ciste-ovzdusi-ale20110214.html)
K tomuto článku byla vedena rozsáhlá diskuze - dostupná na: http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/chceme-ciste-ovzdusi-ale20110214.html?diskuse=1)