Jak se na novináře křičí, tak se od novinářů neozývá
Na co reagovat dřív? Na nestandardní výrazy, kterými pár zastupitelů i přítomných jedinců častovalo mě a kolegu fotografa? Na to bych řekla jediné: ne, paní místostarostko, my v novinách nemáme krizi, skutečně máme o čem psát, to vy máte krizi, a to morální. Tak si říkám, že když takhle vypadají ta nejnižší „politická patra“, tak se není co divit, jak vypadají ta nejvyšší. O těch pár nadávkách to ale není, je to o páru větrných elektráren, které významně narušily mezilidské vztahy v Sobkovicích, daly průchod emocím a lidské zlobě, jež byla reakcí na občanskou iniciativu. Nechci soudit, jestli je dobře, že v Sobkovicích větrník nebude, nebo jestli tam vzhledem k neutěšené finanční situaci malých obcí stát měl, to mi nepřísluší. Jedno je ale jisté, odpůrci se semkli a dělali, co mohli, a to – jak i policie potvrdila – zcela legálně. Stejné možnosti měla i obec. Prohrála a porážku měla čestně přijmout hned. Obstrukcemi jen prohloubila řeznou ránu, kterou listy větrníku rozdělily obec na dvě části. Sobkovice tak možná natrvalo ztratily výsadu malých sídel, a to vesnickou lidskou pospolitost. Stálo to za to?
(zdroj: Orlický deník, dostupný na: http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/jak-se-na-novinare-krici-tak-se-od-novinaru-neozyv.html)